Živočichové Velké Bíteše a okolí

Stáhněte si leták

Podmínky jako jsou geografická poloha, podloží chudé na živiny a klimatické podmínky činí z oblasti Velké Bíteše a blízkého okolí území s průměrnou druhovou diverzitou fauny. Základ fauny tvoří především druhy vázané na lesní prostředí. Staletí trvající působení člověka na krajinu dalo vznik krajinnému rázu, v němž se střídají lesy, louky a pole s občasnou rozptýlenou zelení a vodstvem v podobě potoků, říček a rybníků.

Lesy

Druhotné jehličnaté lesy obývá celá řada druhů s nevyhraněnými stanovištními nároky jako jsou sýkory, králíček obecný, červenka obecná, hýl obecný, brhlík lesní, šoupálek krátkoprstý, budníček menší, pěnkava obecná, strakapoud velký, datel černý. Dále čížek lesní pohybující se v hejnech, sojka obecná známá svým varovným pokřikem, střízlík obecný vyskytující se často u vývratů, strží a potoků. Na jaře bývá slyšet sameček kukačky. Z dravců zde žije káně lesní, krahujec obecný a jestřáb lesní. Občas je možné u vody v lesích zahlédnout plachého čápa černého. Z nočních ptáků je zajímavý výskyt vzácnějšího výra velkého a puštíka obecného. Vlhká místa vyhledávají obojživelníci - skokan hnědý a ropucha obecná. Ze savců je možné v lesích zastihnout několik druhů lovné zvěře, zejména srnce obecného a prase divoké. Z šelem obývá lesy lasice hranostaj, kuna lesní, jezevec lesní a liška obecná. Z drobných savců jsou to myšice lesní, rejsek obecný, vzácněji plšík lískový. Požerky šišek prozradí veverku obecnou.

Ve zdejších lesích se vyskytuje řada zástupců hmyzu. Např. mravenec lesní, lumek veliký, pilořitka velká, mšice korovnice smrková (ta způsobuje vznik drobných hálek na větvičkách smrku). Z brouků zde žijí chrobák lesní, tesařík obecný, střevlík fialový, drabčíci, klikoroh borový, lýkožrout smrkový - hojný škůdce starších smrkových porostů. K motýlům, které můžeme pozorovat spíše na okrajích lesů a pasekách, patří např. perleťovec stříbropásek, lišaj borový, vzácně batolec duhový.

Vody a jejich okolí

Značná část vodních toků byla v minulosti regulována, čímž byly výrazně narušeny jejich biologické a ekologické funkce. Ze vzácnějších na stanoviště náročných druhů se vyskytují mřenka mramorovaná, střevle potoční, pstruh obecný potoční. Z obojživelníků se ve vodních tocích vyvíjí např. skokan hnědý a čím dál vzácnější mlok skvrnitý. Z ptačích druhů vázaných na čisté rychle proudící vodní toky lze jmenovat ve zdejší oblasti poněkud výjimečné druhy jako ledňáček říční, skorec vodní, konipas horský. Ze savců se u vodních toků můžeme setkat s rejscem vodním, hryzcem vodním, nepůvodním druhem – ondatrou pižmovou. Z bezobratlých živočichů žijících v potocích pod kameny jsou to blešivci, larvy jepic a chrostíků, v čistých vodách ploštěnka potoční. Výskyt pijavek a nitěnek může naopak ukazovat na znečištění způsobené zvýšeným množstvím živin. Ve starých vrbách v okolí vod se vyvíjí larvy kovově zbarveného tesaříka pižmového.

Rybníky

Vodní plochy mají klíčový význam pro rozmnožování obojživelníků. Při příliš intenzivním rybářském hospodaření se však některé z nich stávají pro obojživelníky nevhodné a jejich populace postupně mizí. Mezi obojživelníky vyskytující se v okolí patří ropucha obecná, skokan hnědý, skokan zelený, ale i druhy vzácnější, jako je kuňka obecná a čolek obecný. V okolních rybnících převažuje chov kapra obecného. Z plazů je hojná užovka obojková. Vodní ptactvo je zastoupeno nevelkým počtem druhů. Běžně zde hnízdí kachna divoká, lyska černá, někdy se objeví labuť velká. Pravidelným návštěvníkem vodních ploch je volavka popelavá. Většinou ne příliš rozsáhlé porosty rákosu jsou oživeny zástupcem pěvců, rákosníkem obecným. V období jarního či podzimního tahu se můžeme vzácně setkat s kormoránem velkým nebo lze zahlédnout protahující husy divoké. Potravu si zde hledá netopýr vodní.

Z bezobratlých živočichů vázaných na toto prostředí nás zaujmou v okolí vod rychle létající šídlo modré, vážka rudá, pomalejší a drobnější šidélko či motýlice obecná. Přímo na vodní prostředí jsou vázané např. drobné perloočky a buchanky, plž plovatka nadmutá, brouk potápník vroubený, ve vodě se vyvíjí řada larev dalšího hmyzu. Na vodních rostlinách žije drobný žahavec nezmar hnědý. Živočichy dna jsou splešťule blátivá, pijavka koňská, rak bahenní, stále vzácnější škeble rybniční. Po hladině se dokáže pohybovat bruslařka obecná, pavouk slíďák mokřadní. V okolí vod nás může obtěžovat komár pisklavý a ovád hovězí.

Lidská sídla, zahrady a parky

Člověkem vytvořená prostředí zejména na území města se zahradami a parkovou zelení, jsou obývána řadou běžných druhů vázaných na tento typ prostředí. Některé se odvažují až do lidských sídel za potravou jako např. kuna skalní, nalézající útočiště na půdách. Jiné druhy si budují v lidském obydlí či bezprostřední blízkosti svá hnízdiště, patří mezi ně ptáci jako jiřička obecná, vlaštovka obecná, rorýs obecný, rehek domácí, dokonce i poštolka obecná.

Zahrady jsou pro živočichy prostředím plným vhodných úkrytů a potravy. Řada z nich patří mezi druhy hodující na ovocných stromech a zelenině. Jsou to např. mšice, květopas jabloňový, obaleč jablečný, blýskáček řepkový, bělásek zelný a poslední dobou velmi rozšířený nepůvodní hnědý plž - plzák španělský. Existuje i řada druhů, které jsou člověku naopak nápomocny, např. škvor obecný, slunéčko sedmitečné, zlatoočka, všichni se totiž živí mšicemi, nebo lumek kladoucí vajíčka do housenek, dravá stonožka škvorová a střevlík zahradní. Nenápadným způsobem života ve sklepích a na vlhkých místech zahrad žije suchozemský korýš stínka zední. Pro kamenité zídky je typická páskovka keřová nebo drobný pavouk skákavka pruhovaná. Na podzim saje šťávy z přezrálého ovoce babočka admirál, dlouhozobka svízelová zase za letu saje nektar z květů. Z obratlovců jsou to ropucha obecná, ještěrka obecná, užovka hladká, ježek západní, někteří netopýři.

V zahradách žije řada druhů ptáků, které můžeme přilákat vhodně umístěnou ptačí budkou nebo trochou krmení v zimě. Jsou to sýkora koňadra, sýkora modřinka, zvonek zelený, kos černý, stehlík obecný, budníček menší, konopka obecná, strnad obecný, pěnkava obecná, vrabec domácí a v zimě můžeme na krmítku obdivovat i dlaska tlustozobého. V parcích se na jaře v úpatí stromů hromadně vyhřívá ploštice ruměnice pospolná, běžně se setkáme s veverkou obecnou, hrdličkou zahradní, strakapoudem velkým.

Pole, louky a pastviny

Stejně jako na rostlinné i na živočišné společenstvo polí, luk a pastvin má značný vliv člověk. V době obdělávání polí a sklizně zasahuje do života zvířat poměrně radikálně. K typickým savcům polí, luk a pastvin patří zajíc polní, hraboš polní a rejsek obecný. Mezi ptáky patří koroptev polní a křepelka polní. Skřivan polní se vrací jako jeden z prvních tažných ptáků. Na vlhčích loukách, případně polích žijí čejky chocholaté. Často můžeme vidět kroužící káně lesní, motáka pochopa - hnízdícího v rákosinách nebo třepotavým letem vyznačující se poštolku obecnou. Kulturní step je osídlena četnými druhy bezobratlých. Na jejich zastoupení má vliv především pěstování monokultur různých plodin a agrotechnika. Mnohem pestřejší a mnohotvárnější než fauna polí je soubor živočichů obývající louky. Pestré složení rostlinstva se odráží i v rozmanitosti hmyzu a jiných bezobratlých, kteří toto společenstvo navštěvují nebo zde žijí po celý život. Patří k nim např. běžník kopretinový číhající v květech rostlin, všežravá kobylka zelená, saranče čárkovaná, černo-červeně zbarvená ploštice kněžice páskovaná, čmelák zemní, hrobařík obecný, páteříček - hojný na květech a křovinách, přástevník medvědí - noční motýl známý hnědými chlupatými housenkami.

Na loukách asi nejvíce zaujmou denní motýli jako např. babočka síťkovaná, okáč zední, okáč bojínkový, vřetenušky, žluťásek řešetlákový, vzácněji otakárek fenyklový. Na jaře můžeme spatřit samečka běláska řeřichového. Mezi teplomilné druhy pronikající v posledních letech do oblasti Velké Bíteše patří kudlanka nábožná a křižák pruhovaný.

Z obratlovců, kteří žijí na loukách zaujme především slepýš křehký, ještěrka obecná vyhledávající výslunná místa, dále strnad obecný typický svým zpěvem ozývajícím se z vyvýšených míst. Ze savců jsou to krtek obecný, hraboš polní pronásledovaný lasicí kolčavou či lasicí hranostajem. Na křovinatých mezích je občas k zahlédnutí ťuhýk obecný, v zimě drozd brávník, hojná je straka obecná. Na písčitém podkladu v úvozech, na polních a lesních cestách se vyskytuje svižník polní. Slunná, kamenitá a suchá místa vyhledává saranče modrokřídlá.

 

zpět nahoru