PTÁCI BÍTEŠSKA
Stáhněte si leták
V okolí Velké Bíteše se nachází poměrně různorodá
krajina. Zhruba polovinu člověkem neosídlené krajiny
tvoří lesy. Druhou polovinu potom zemědělská polní
krajina, luční stanoviště a vodní plochy. Na Bílém potoku
a jeho přítoku Bítýšce je několik rybníků, největším z nich
je Vlkovský.
Přestože zde nenajdeme výjimečná stanoviště, díky
pestrosti krajiny se tu v době hnízdění můžeme setkat
s více jak 120 druhy ptáků, z nichž zhruba polovinu
představují pěvci. Další druhy se zde objevují pouze
v době tahu a v zimě.
LESNÍ STANOVIŠTĚ
Lesy jsou na Bítešsku tvořeny převážně intenzívně obhospodařovanou
smrkovou monokulturou. Porosty nyní ve větší
míře dorůstají mýtného věku a celoročně zde probíhá těžba.
Lesy se stávají prostorově i věkově (výškově) členité, což
některým druhům ptáků vyhovuje, jiným naopak vadí. Na
zachovalá vlhčí lesní stanoviště v okolí Bílého potoka, Bítýšky
a 
Bílé vody jsou vázáni například čáp černý (Ciconia nigra),
stavící mohutná hnízda v korunách starých modřínů, nebo
sluka lesní (Scolopax rusticola), hnízdící v olšinách skrytě na
zemi.
Lesy poskytují hnízdiště a loviště ptačím predátorům, dravcům a sovám. Nejčastěji se setkáme s kání lesní (Buteo buteo) a krahujcem obecným (Accipiter nisus). V rozlehlejších lesních komplexech žije jestřáb lesní (Accipiter gentilis), hnízdí zde i včelojed lesní (Pernis apivorus). Ve světlejších lesích v blízkosti větších vodních ploch hnízdí také ostříž lesní (Falco subbuteo). Narazit na tyto druhy ovšem vyžaduje kromě trochy štěstí hlavně klidný a tichý pohyb v terénu.
Nočnímu lovu jsou přizpůsobeny sovy. Největší z nich je výr
velký (Bubo bubo). Hnízdí především na skalnatých stanovištích
v údolí Bílého potoka. Na lov vylétá do otevřené krajiny
a jeho lovecký okrsek zahrnuje desítky kilometrů čtverečních
krajiny. Listnaté a smíšené lesy jsou osídleny naší nejhojnější
sovou, puštíkem obecným (Strix aluco). Lesní okraje jsou
prostředím kalouse ušatého (Asio otus), který
hnízdí nejčastěji ve starých hnízdech
krkavcovitých ptáků a dravců.
V posledních letech se na Bítešsko rozšířili sýc rousný (Aegolius
funereus) a kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), o kterých
se ještě nedávno mluvilo jako o horských sovách. Oba
druhy hnízdí v dutinách stromů. Hlavní potravou našich sov
jsou drobní zemní hlodavci, především hraboši. Všechny sovy
dokážou velmi účinně reagovat na aktuální početnost hraboší
populace, podle níž snáší větší snůšky nebo na druhou stranu
některé roky nehnízdí vůbec.
Oázami v jednotvárných lesích
jsou fragmenty starých bučin,
na které narazíme například
v okolí Přibyslavic a na svazích
údolí Bílého potoka. Právem
zasluhují náležitou ochranu.
V dutinách mohutných buků,
vytesaných datlem černým
(Dryocopus martius), hnízdí
holubi doupňáci (Columba
oenas). Ze šplhavců se na
Bítešsku setkáme často také se
žlunou zelenou (Picus viridis)
a strakapoudy (Dendrocopos
sp.). Dutiny tesané strakapoudy
jsou menší a osidlují je
především pěvci – sýkory (Parus
sp.), brhlík lesní (Sitta europea)
nebo lejsci (Ficedula sp.).
Lesy Bítešska poskytují hnízdiště mnohým dalším pěvcům, od těch nejmenších – střízlíka obecného (Troglodytes troglodytes) a králíčků (Regulus sp.) přes všechny středoevropské druhy sýkor (Parus sp.), neposedné šoupálky (Certhia sp.), hlasitě zpívající drozdy (Turdus sp.) až po největšího krkavce velkého (Corvus corax). Na příbuzného ořešníka kropenatého (Nucifraga caryocatactes) můžeme narazit například v oblasti Svaté hory, koncem léta se ovšem pro svoji oblíbenou pochoutku, ořechy, nebojí zaletět i do zahrad v blízkosti našich obydlí.
VODNÍ PLOCHY - RYBNÍKY A TOKY
Největším rybníkem na Bítešsku býval dnes zaniklý a lesem
zarostlý Zikmund. V okolí Velké Bíteše v současnosti nalezneme
několik menších zajímavých vodních ploch. V jejich rákosí
hnízdí vodní ptáci, labuť velká (Cygnus olor), kachna divoká
(Anas platyrhynchos), kopřivka obecná (Anas strepera). Tyto
druhy žijí na mělčích vodních plochách, potravu sbírají tam,
kde na ni dosáhnou z vodní hladiny. Naproti tomu potápivé
kachny, polák velký (Aythya ferina) a polák chocholačka
(Aythya fuligula), se při sběru potravy potápí ke dnu a mohou
tedy žít i na hlubších rybnících. Pokud z hladiny pták zmizí na
delší dobu a objeví se na úplně jiném místě, jde nejspíše o potápku,
větší potápku roháče (Podiceps cristatus) nebo menší
potápku malou (Tachybabtus ruficollis).
V rákosinách a pobřežní vegetaci se často skrývá lyska černá
(Fulica atra) a slípka zelenonohá (Gallinula chloropus). V rozlehlých
porostech rákosu a orobince žije a velmi skrytě hnízdí
bukáček malý (Ixobrychus minutus) a výjimečně odtud můžeme
zaslechnout bukače velkého (Botaurus stellaris).
V okolí rybníků často loví dravci, především moták pochop
(Circus aeruginosus), který v rákosinách i hnízdí. Občas můžeme
zastihnout orla mořského (Haliaetus albicilla), a to především
u rybníků směrem na Ořechov. Na odhalených březích
rybníků při nižší hladině najdeme čejky chocholaté (Vanellus
vanellus), pobíhající kulíky říční (Charadrius dubius) a vodouše
kropenaté (Tringa ochropus).
V době jarního a podzimního tahu můžeme na vypuštěných
rybnících narazit na další druhy bahňáků, například pisíka
obecného (Actitis hypoleucos), pisilu čáponohou (Himantopus
himantopus) a další druhy vodoušů. Zastavit se zde mohou
racci (Larus sp.) a rybáci (Sterna sp., Chlidonias sp.).
V rákosinách pravidelně hnízdí také někteří pěvci, zejména
nenápadné cvrčilky (Locustella sp.), hlasitě a vytrvale zpívající
rákosníci (Acrocephalus sp.) i kontrastně černobíle zbarvený
strnad rákosní (Emberiza schoeniclus). Hromadně zde nocují
vlaštovky obecné (Hirundo rustica) nebo špačci obecní (Sturnus
vulgaris). Ve vrbových porostech můžeme vzácně narazit na nezaměnitelné
hnízdo moudivláčka lužního (Remiz pendulinus).
Na většině vodních ploch v okolí Velké Bíteše se rybářsky
hospodaří, na některé jsou navíc ve vysokých počtech vypouštěny
kachny. Výjimkou je lokalita Skříňka, kde v letech
2010–2011 proběhla citlivá revitalizace a vznikl tak biotop
mokřadního charakteru, jedinečný v širším okolí.
Na Bílém potoce a jeho přítocích můžeme narazit na konipasy
horské (Motacilla cinerea) a skorce vodního (Cinclus cinclus),
který obratně sbírá potravu ze dna říčky. Oba hnízdí nejčastěji
na skalkách přímo nad vodní hladinou. V blízkosti rybníků
můžeme narazit na pestře zbarveného ledňáčka říčního
(Alcedo atthis), který hnízdí v břehových norách, které si sám
vyhrabává.
KULTURNÍ ZEMĚDĚLSKÁ KRAJINA
- POLE, LOUKY, SADY, ZAHRADY
Největší úbytek počtu a druhového zastoupení (biodiverzity)
ptáků je u nás i v celé střední Evropě patrný u ptáků zemědělské
krajiny. K drastickému poklesu početnosti došlo například
u křepelky polní (Coturnix coturnix), chřástala polního (Crex
crex) nebo
koroptve polní
(Perdix perdix).
Důvodem jsou
změny v zemědělství,
jeho
intenzifikace
a chemizace.
Soužití s člověkem se naopak dokázal dobře přizpůsobit čáp
bílý (Ciconia ciconia), který nyní hnízdí téměř výhradně na
komínech v zástavbě. Podobné přizpůsobení se v poslední
době ovšem vymstilo mnohým rorýsům obecným (Apus apus),
kteří doplácí na masivní zateplování budov. Hnízdit se totiž
naučili ve větracích otvorech a štěrbinách ve zdech, podobně
jako netopýři.
V těsné blízkosti člověka žijí také mnozí pěvci, vlaštovka obecná
(Hirundo rustica) a jí podobná jiřička obecná (Delichon urbicum),
špaček obecný (Sturnus vulgaris), nenápadný lejsek šedý
(Muscicapa striata), rehek domácí (Phoenicurus ochruros) –
známý jako „čermáček“ nebo „kominíček“, vrabci (Passer sp.)
nebo konipas bílý (Motacilla alba). Kavka obecná (Corvus
monedula) hnízdí v posledních letech úspěšně ve věži kostela
sv. Jana Křtitele společně s poštolkami obecnými (Falco
tinnunculus).
Další ptačí druhy žijí především v křovinatých pásech podél
cest, na mezích a krajích lesů. Jde například o různé druhy pěnic
(Sylvia sp.), budníčků (Phylloscopus sp.), bramborníčky
(Saxicola sp.), dále o pěnkavovité (Carduelis sp.), strnady obecné
(Emberiza citrinella) a ťuhýka obecného (Lanius collurio).
Autor textu: Ing. Ivo Hertl
Foto:
Použito se svolením autorů
Jiří Liščák (krahujec obecný,
moták pochop)
www.jiriliscak.cz
Petr Mückstein (čáp černý,
chřástal polní, ořešník
kropenatý, skorec vodní)
www.bio-foto.com
Ondřej Nágl (kavka obecná)
www.photonagl.cz
Martin Pelánek (bukáček malý,
datel černý, strakapoud velký,
potápka roháč, ťuhýk obecný)
www.phototrip.cz
Lukáš Pich (sýc rousný – titulní strana)
www.videobank-nature.cz