Rostlinstvo Velké Bíteše a okolí

Stáhněte si leták

Území Velké Bíteše vzhledem ke své poloze na přelomu Českomoravské vrchoviny je členité a typické vysokým podílem smrkových monokultur a orné půdy. Orná půda je zcelena do velkých bloků, kde ve větší míře absentuje rozptýlená zeleň. Z polních plodin se pěstují převážně obilniny, především pšenice, ječmen, dále řepka, kukuřice.

Lesy

Původní lesní společenstva se v území vyskytují jen vyjímečně. S příchodem člověka byla nahrazena převážně smrkovými monokulturami, kde absentuje keřové a bylinné patro. Jen ve fragmentech či na okrajích nacházíme zbytky původních druhů. K nejrozšířenějším porostům patřily jedlodubové bučiny a bučiny s javorem. V jedlodubových bučinách byl ve stromovém patře dominantní buk lesní, s příměsí jedle bělokoré a dubu zimního. Bylinné patro je velmi chudé i v jarním aspektu. Vyskytuje se zde bika chlupatá, šťavel kyselý, borůvka, svízel okrouhlolistý, jestřábník lesní, pstroček dvoulistý, z mechorostů nejčastěji ploník ztenčený. Z mezotrofních druhů starček Fuchsův, violka lesní, mléčka zední. Lokálně druhy rodu ostružiník. Bučiny s javorem zaujímaly kamenité části středních až strmých svahů, kde se vyskytují půdy obohacené humusem, provzdušněné a čerstvě vlhké.

V dřevinném patře převládal buk lesní s příměsí jedle bělokoré a vždy s ušlechtilými listnáči – javor klen, lípa srdčitá a velkolistá, jasan ztepilý, jilm horský. V keřovém patře se vyskytuje bez hroznatý, zimolez obecný, kalina obecná. V bylinném patře se vyskytují mezofilní až nitrofilní druhy jako: bažanka vytrvalá, kopytník evropský, ostřice prstnatá, česnáček lékařský, šťavel kyselý, netýkavka nedůtklivá, starček Fuchsův, vraní oko čtyřlisté, vzácně lýkovec jedovatý.

Jasanové olšiny vyššího stupně zaujímaly údolní nivu potoků a prameniště. Hlavní dřevinou byla olše lepkavá, méně olše šedá, jasan ztepilý, vrba křehká. Dřevinami podél potoka jsou převážně vrba křehká, olše lepkavá, jasan ztepilý. V bohatém podrostu nalezneme mokřadní, vlhkomilné, mezofilní druhy a převahu druhů nitrofilních. Jsou to kopřiva dvoudomá, netýkavka nedůtklivá, starček Fuchsův, šťavel kyselý, řeřišnice hořká, papratka samice, vzácněji prvosenka vyšší. V okolí potoků se často hojně vyskytuje invazní netýkavka žláznatá. Mělké deprese a dna svahových úvalů zaujímají olšiny vyššího stupně. Trvalé zamokření omezuje možnost výskytu dřevin. Dominují zde mokřadní druhy jako skřípina lesní, metlice trsnatá, vysoké ostřice, blatouch bahenní, tužebník jilmový, violka bahenní, řeřišnice hořká a přesličky.

Louky

Z dálky většina luk vypadá téměř stejně. V území mají převahu kulturní a polokulturní louky, které byly v minulosti většinou hnojeny. Základ luk tvoří trávy, které se snadno a rychle rozmnožují trsy a oddenky. Patří mezi ně např. psárka luční, bojínek luční, srha říznačka, jílky. Z jiných rostlin zde najdeme např. různé druhy jetelů, pryskyřník prudký či zlatožlutý, smetanku lékařskou, řebříček obecný, řeřišnici luční, kakost luční, zvonek rozkladitý, kohoutek luční, jitrocel kopinatý, kontryhel obecný. Na vlčích místech roste pcháč zelinný. Nitrofilní místa pak osidlují druhy rodu šťovík.

Při bližším ohledání luk vidíme, že se jejich rostlinstvo liší. Záleží na tom, zda se vyskytují na vlhké či suché půdě, zda jsou přirozené, či kulturní, zda jsou obhospodařované nebo zanedbávané. Louky jsou většinou člověkem vytvořené ekosystémy a jejich existence na něm závisí. Také během roku se jejich podoba několikrát změní. Mezi reprezentativnější biotopy v území Velké Bíteše můžeme zařadit níže uvedené.

Mezofilní ovsíkové louky se v území nachází pouze okrajově na mezích a jako přechod k aluviálním psárkovým a vlhkým pcháčovým loukám. Vyskytují se zde druhy jako ovsík vyvýšený, ovsíř pýřitý, srha říznačka, medyněk vlnatý, psárka luční, zvonek rozkladitý, kakost luční, chrastavec rolní, kopretina bílá, lomikámen zrnatý.

Aluviální psárkové louky zaujímají většinu lučních stanovišť v území. Většinou jako doprovod potoční nivy, mimo potoční nivu je vyšší zastoupení medyňku vlnatého. Charakteristickými druhy jsou psárka luční, metlice trsnatá, kostřava luční, medyněk vlnatý, lipnice luční, ostřice dvouřadá, popenec obecný, kohoutek luční, krvavec toten, vrbina penízková.

Vlhké pcháčové louky se vyskytují v nejreprezentativnější formě pouze mezi pramennými stružkami nad Královským rybníkem, jinak pouze jako drobné terénní deprese na psárkových loukách podél Bílého potoka. Zastoupena je zde lipnice luční, psárka luční, bika ladní, ostřice obecná, skřípina lesní, sítina rozkladitá, pcháče, blatouch bahenní, pomněnka bahenní, violka bahenní, kozlík dvoudomý a prstnatec májový jako jediný zástupce orchidejí lučních stanovišť v bližším okolí.

Vlhká tužebníková lada se vyskytují pouze v několika segmentech. Nejvýznamnější jsou ve svahových depresích v blízkosti Bílého potoka, kde se vytvořila v důsledku absence kosení. Jde víceméně o monodominantní porosty tužebníku jilmového, dále se zde vyskytují blatouch bahenní, skřípina lesní, sítina rozkladitá, pcháče.

Křoviny

Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů se nacházejí podél Bílého potoka, kde díky lidským zásahům převažuje vrba křehká, především ve stromovém patře. Časté jsou zde nitrofilní druhy jako kopřiva dvoudomá, chrastice rákosovitá, svízel přítula, kostival lékařský, v jarním období také orsej jarní, sasanka hajní, křivatec žlutý.

Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny se vyskytují pouze ojediněle díky vysokému zornění a malému výskytu mezí. Tvoří je především růže šípková, trnka obecná, dále třešeň ptačí, hloh.

Chráněné druhy

V blízkém okolí Velké Bíteše se vyskytují dle vyhlášky 395/1992 Sb. tyto zvláště chráněné druhy:

v kategorii silně ohrožené:

koniklec velkokvětý - fialově kvetoucí časně jarní stepní rostlina
kosatec sibiřský - fialově kvetoucí rostlina vlhkých stanovišť
všivec mokřadní - drobná červenofialově kvetoucí rostlina vlhkých luk

v kategorii ohrožené:

brambořík nachový - nachově kvetoucí rostlina listnatých lesů s hlízovitým oddenkem
prstnatec májový - fialově kvetoucí luční orchidej s nápadně skvrnitými listy, roste na podmáčených loukách
vemeník dvoulistý - bíle ostruhaté nápadně vonící květy, nachází se v řídkých lesích a světlinách
vratička měsíční - drobná kapradinka suchých pastvin a travnatých strání
tolije bahenní - bíle kvetoucí bylina rašelinných luk

Z dalších druhů, pro tuto oblast méně běžných a vzácnějších, můžeme zmínit následující: bahnička obecná, bradáček vejčitý, hruštice jednostranná, hruštička menší, jaterník trojlaločnatý, kruštík širolistý, lakušník vodní, lýkovec jedovatý, ocún jesenní, plavuň vidlačka, starček potoční, suchopýr úzkolistý, violka bahenní.

zpět nahoru