Netopýři Velké Bíteše a okolí
Stáhněte si letákV České republice bylo dosud zjištěno dvacet pět druhů netopýrů, z toho dvacet obývá naše území pravidelně. Všichni naši netopýři jsou výhradně hmyzožraví, schopní hibernace - zimního spánku. Během něj v zimních měsících klesá jejich tělesná teplota asi na deset stupňů celsia, dechová frekvence na 5–20 nádechů za minutu a tep na čtyři tepy v minutě. Každé probuzení stojí netopýra značné množství naspořené energie v podobě tukových zásob nastřádaných koncem léta a při častém vyrušování během zimování může hlady i uhynout. Proto je nutno netopýry na zimovištích nerušit, návštěvy takových prostor omezit na minimum a zajistit jim všemi prostředky maximální ochranu.
Ke svému životu také potřebují nenarušené prostředí, i když jsou schopni žít v těsné blízkosti člověka (synantropně). Tím ale podobnost jejich životních nároků končí. Různé druhy vyžadují různé prostředí, mezi hmyzem, jenž je jejich potravou, si vybírají různou kořist. Vyžadují odlišná zimoviště od jeskyní, sklepů nebo štol až po skalní štěrbiny, spáry mezi cihlami a panely nebo dutiny stromů. Přirozených úkrytů však rychle ubývá (zejména starých dutých stromů) a netopýři jsou nuceni vyhledávat ve stále větší míře náhradní stanoviště, opět často v těsné blízkosti člověka.
Přírodní prostředí, nabídka letních (půdy starých domů, stromové dutiny) a zimních (štoly, sklepy, jeskyně) úkrytů, nabídka potravy a klima oblasti jsou tedy pro výskyt, početnost a druhovou skladbu netopýrů rozhodující. Tak je tomu i v okolí Velké Bíteše, které netopýrům nabízí vhodné prostředí a v podobě starých důlních děl v údolí Bílého potoka a Lažánecko-Heroltického krasu i vhodná zimoviště. Z nejbližšího okolí Velké Bíteše a samotného města je známo osm druhů, z širšího okolí pak šestnáct, přičemž intenzivní faunistický průzkum právě probíhá a může přinést ještě další zajímavé nálezy. Zde mohou pomoci sami občané oznámením výskytu netopýrů na některém z níže uvedených kontaktů. Nemusí mít obavy ze škod páchaných netopýry (například trus na půdách), ty jsou v podmínkách ČR zanedbatelné a navíc je možno kompenzovat případné problémy s výskytem netopýrů i finančně, například v rámci mezinárodního programu NATURA 2000 a z různých fondů. S manipulací a řešením vztahů s netopýry ve vašem okolí rádi pomohou členové České společnosti pro ochranu netopýrů (ČESON). Všichni naši netopýři i jejich úkryty jsou zákonem chráněni, jsou řazeni mezi ohrožené a zvláště ohrožené druhy.
Jaké druhy netopýrů to tedy v okolí města Velké Bíteše žijí, loví, rodí mláďata nebo zimují?
Netopýr velký (Myotis myotis), největší z našich netopýrů,
zimuje ve štolách v údolí Bílého potoka, jednotlivé kusy se
nacházejí na půdách budov a malé letní kolonie samic s mláďaty
například na kostele v Tasově.
Netopýr vodní (Myotis daubentonii)
je specialistou v lovu hmyzu
nad vodní hladinou a patří k nejhojnějším
a nejnápadnějším druhům
v rybničnatých oblastech Českomoravské
vrchoviny. Vyskytuje se
i v samotném intravilánu města
a u rybníků v okolí, zimuje ve štolách
v údolí Bílého potoka a u Maršova.
Netopýra večerního (Eptesicus
serotius) můžeme ve Velké Bíteši
vidět létat za soumraku kolem
lamp pouličního osvětlení, kde
loví světlem přilákaný hmyz.
Netopýr řasnatý (Myotis nattererii) a netopýr brvitý
(Myotis emarginatus) jsou specialisté na sběr hmyzu a pavouků
z povrchu vegetace. Vzácně,
leč pravidelně jsou v okolí Velké
Bíteše zastiženi a zimují ve štolách
v údolí Bílého potoka a u Maršova.
Jeden z našich nejmenších netopýrů
je netopýr hvízdavý (Pipistrellus
pipistrellus). V současnosti probíhá
na Moravě intenzivní výzkum
tohoto druhu i jeho dvojníka netopýra
nejmenšího (Pipistrellus pygmaeus),
který je nejmenším netopýrem
nejen v ČR, ale v celé Evropě.
Z okolí Ořechova, Osové Bítýšky
a Vlkova je znám výskyt netopýra
vousatého (Myotis mystacinus) a jeho
dvojníka netopýra Brandtova
(Myotis brandtii). Osidlují především
štěrbinové úkryty (za okenicemi,
nebo obložením v chatových
oblastech).
Netopýr velkouchý (Myotis bechsteinii) je vzácným, avšak pravidelným
hostem zimovišť ve štolách poblíž
Velké Bíteše.
Netopýr ušatý (Plecotus auritus) obývá půdy mnoha kostelů v okolí,
jeho dvojník netopýr dlouhouchý (Plecotus austriacus) je
na Vysočině vzácnější, ale v samotné Velké Bíteši, ve Křoví
a v Křižanově již byl nalezen.
Specialisty na chladné prostředí
jsou netopýr černý (Barbastella
barbastellus) a netopýr
severní (Eptesicus nilssonii),
zaznamenaní v okolí
Křižanova, Ořechova a Lažánecko-
Heroltického krasu.
Jejich výskyt v samotné Velké
Bíteši je pravděpodobný.
Netopýřím stíhačem, specialistou
na vzdušné lovectví ve velkých
výškách, je netopýr rezavý (Nyctalus
noctula), sídlí ve stromových
dutinách a často i ve štěrbinách
panelových domů. Ve Velké Bíteši
je jeho výskyt potvrzený detektorem
na lovištích přímo v intravilánu
města. Jeho příbuzný netopýr
stromový (Nyctalus leisleri) je v ČR
velmi vzácný, v roce 2007 však
byli odchyceni 3 jedinci u Dolních
Louček a u Maršova.
Černo stříbrně zbarvený netopýr pestrý (Vespertilio murinus) zalétá na zimu i do štěrbin mezi panely domů ve
Velkém Meziříčí.
Vrápenci vydávají echolokační signály nosem, při zimování
se balí do létacích blan, zimují ve sklepích, štolách
a jeskyních, v údolí Bílého
potoka zimuje ve štolách vrápenec malý (Rhinolophus
hipposideros).
Echolokace:
Svou kořist (hmyz) vyhledávají netopýři za naprosté tmy. Za tmy se také bezchybně orientují mezi překážkami. Umožňuje jim to schopnost tzv. echolokace, zjišťování překážek a kořisti pomocí ozvěny. Tlamkou (netopýři) nebo nosem (vrápenci) vydávají série vysokofrekfenčních výkřiků (ultrazvuk), odraz těchto výkřiků od překážky nebo kořisti pak analyzují s pomocí vynikajícího sluchu. Také proto jsou někteří vybaveni nápadnými ušními boltci. Jejich sonar (tak se netopýřímu ultrazvuku říká) je velmi přesný a umožňuje zaznamenat i velmi malé objekty. Nejčastější echolokační frekvence se pohybují mezi 20 a 120 kHz. Detekovat netopýří sonar umožňují speciální přístroje tzv. Bat detektory, které umožňují jinak pro člověka neslyšitelný ultrazvuk převést do slyšitelné podoby.
