Chráněná území v okolí Velké Bíteše
Stáhněte si leták
V blízkém okolí Velké Bíteše se nachází chráněná
území, která patří k následujícím kategoriím daným
zákonem o ochraně přírody a krajiny:
- Přírodní památka – přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů organismů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk.
- Přírodní park – území cenné pro svůj krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Předchůdcem přírodních parků byly tzv. klidové oblasti.
Přírodní památka Olšoveček
Dvojice rybníčků a úsek Pucovského potoka mezi nimi
v lesním komplexu 0,5 km JV od Jindřichova.
Čisté lesní rybníčky a písčitý potok představují
refugium ohrožených druhů ryb a obojživelníků.
V území se vyskytují sekavec písečný, střevle potoční,
rak říční, mřenka mramorovaná,
rozmnožují se
zde čolek horský, ropucha
obecná. Žijí zde běžnější
druhy vážek např. vážka
rudá, šídlo modré.
V západní části území
jsou okolo potůčku vyvinuty
přípotoční olšiny
s olší lepkavou a vtroušeným
smrkem ztepilým.
V bylinném patře rostou např. zběhovec plazivý, řeřišnice
hořká, starček potoční. Okolní porosty jsou tvořeny
převážně kulturními smrčinami.
Přírodní památka Heřmanov
V nenápadném remízku 0,3 km jižně od Heřmanova se nachází zajímavé mineralogické naleziště na styku dvou hornin - pegmatitu a hadce, známé především unikátními tzv. heřmanovskými koulemi. Jsou to čočky a koule o průměru až 9 cm, jádro tvoří pecka zelenohnědé slídy - flogopit a je obklopeno světle šedým vláknitým anthofylitem. Mezi těmito zónami je často šedozelená hmota tvořená chloritem a montmorilonitem. Povrch tvoří opět flogopit.
Přírodní památka Špilberk
Vyvýšenina asi 900 m východně od Plackého dvora, JV od silnice Náměšť – Ocmanice. Travnatý pahorek v polích hostí zřejmě nejpočetnější populaci koniklece velkokvětého na Třebíčsku, která se zde nachází na severozápadní hranici celkového areálu druhu. V minulosti bylo území využíváno jako pastvina, nyní se pravidelně kosí, je odstraňována biomasa a nálet dřevin.
Přírodní park Údolí Bílého potoka
Přírodní park se táhne od Veverské Bítýšky až k Velké
Bíteši. Zahrnuje téměř 15 kilometrů dlouhý úsek toku
Bílého potoka v sevřeném a hlubokém malebném údolí,
které prochází mírně zvlněnou náhorní plošinou. Strmé
svahy údolí, na mnoha místech
skalnaté, jsou souvisle zalesněny.
Jedná se o území s průměrnou
nadmořskou výškou cca 400 m
a značně zachovaným přírodním
rázem krajiny, kterému dominuje
vlastní tok s vyvinutou údolní
nivou a lesní komplexy, které si ve
značné míře zachovaly kvalitní
dřevinnou skladbu s převažujícím
zastoupením původních druhů
listnáčů. Lesní porosty jsou
zejména dubohabrové, na
suťových svazích s bukem, jedlí
a lípou. Bílý potok lemuje olšový
břehový porost s příměsí jasanů,
vrb, kalin a javoru klenu.
Z rostlin se zde vyskytuje např.
jaterník trojlaločnatý, kyčelnice
devítilistá, lýkovec jedovatý,
brambořík nachový, dymnivka
dutá, samorostlík klasnatý
a řada dalších.
Z živočichů jsou to např.
mlok skvrnitý, čáp černý,
výr velký, netopýr velký.
Přírodní památka Pláně
Travinobylinná a křovinná lada na příkrém svahu v údolí bezejmenného potoka asi 0,3 km SV od Kuřimské Nové Vsi. V komplexu bývalých pastvin s velmi členitým reliéfem se zachovala teplomilná společenstva krátkostébelných trávníků, travinobylinných lemů a křovin s roztroušenými keři jalovců. Vyskytuje se zde například hvozdík kropenatý, devaterník velkokvětý, smolnička obecná, čičorka pestrá a bojínek tuhý. Z dalších pozoruhodných suchomilných a teplomilných druhů zde rostou např. řepík lékařský, válečka prapořitá, máčka ladní, jahodník trávnice, pavinec horský, modřenec chocholatý, toten menší, hořec brvitý. V porostech keřů převládá slivoň trnitá. Bohatá je fauna bezobratlých např. mravenec travní, svižník, otakárek fenyklový, kudlanka nábožná, lišaj pryšcový. Z obratlovců jsou to např. ještěrka živorodá, slepýš křehký, užovka hladká, pěnice vlašská.
Přírodní památka Zhořská mokřina
Nachází se 200 - 300 m severně od středu obce Zálesná Zhoř. Jedná se o zachovalý komplex polopřirozených vlhkých až mokrých luk v údolí potoka Bílá voda, s populací zvláště chráněného prstnatce májového. Z dalších rostlin se zde vyskytuje například kozlík dvoudomý, violka bahenní, starček bahenní, blatouch bahenní, suchopýr úzkolistý, ostřice šedavá. Okraj lokality lemuje linie dřevin s olší lepkavou, vrbou křehkou a ojediněle vrbou popelavou.
