Aktuality

Mizející flóra

9. května 2017 v Městském muzeu ve Velké Bíteši proběhla přednáška botanika Mgr. Filipa Lysáka. Ta celkem 15 účastníků seznámila s celou řadou rostlin, avšak jiným pohledem, než je většina z nás zvyklých. Na výskytu a rozšíření rostlin má totiž podstatný vliv geologie podloží, což bylo dokladováno specifickým výskytem např. sleziníku hadcového a nepravého na hadcích (u Rojetína), hořečku brvitého a vratičky měsíční na vápencích (Jasenice, Lažánky). K dalším důležitým faktorům výskytu rostlin patří i reliéf a nadmořská výška související s výskytem různých typů lesů, množství živin v půdě, přírodní historie lokality a historie lidského působení (podmáčené louky, pařeziny).

Dozvěděli jsme se například, že

• utváření lesů formovala lesní pastva přetrvávající věky. Její omezení přišlo až za Marie Terezie (cca r. 1750) a definitivní zánik až před 2. světovou válkou
• některé kulturní bory mohou být velmi hodnotné, protože se zde vyskytuje kriticky ohrožený zimozelen okoličnatý (údolí Libochovky)
• květnaté bučiny jsou domovem stále vzácnější kyčelnice devítilisté (Javůrek) potřebující bohatou humózní provzdušněnou půdu
• existují jedliny vzniklé selektivním výběrem buku a dubu pro pálení dřevěného uhlí (údolí Bílého potoka)
• podmáčené louky v širším regionu s výskytem rosnatky okrouhlolisté (Bory), prstnatcem májovým (Heřmanov), tolijí bahenní (Kadolec), vachtou trojlistou by bez pravidelného kosení přestaly v této pestré podobě existovat
• některé rybníky hostí puchýřku útlou (Křižanov), mléč bahenní (Vlkov), jarvu žilnatou (Ořechov)
• dochází k snižování druhové pestrosti

Poutavé vyprávění pokračovalo i v neděli 14. května na exkurzi, kde na 25 zájemců o botaniku navštívilo podmáčené louky v okolí Heřmanova a Kadolce. Zdejším „vlajkovým druhem" je prstnatec májový, orchidej s fialovými květy a charakteristickým tečkováním listů. Pozorovány byly na třech lokalitách desítky jedinců této chráněné rostliny patřící mezi ohrožené druhy. Dalším zástupcem z chráněných rostlin byl všivec lesní patřící mezi druhy silně ohrožené. Druhová pestrost navštívených luk byla vysoká. Bezmála 40 druhů rostlin na relativně malé ploše všechny překvapilo. K dalším zde vyskytujícím se rostlinám patřily např. violka psí, violka bahenní, pryskyřník prudký, pryskyřník zlatožlutý, pryskyřník lítý, máta rolní, jitrocel kopinatý, smilka tuhá, ostřice obecná, ostřice prosová, ostřice kulkonosná, medyněk vlnatý, bika ladní, tomka vonná, dvouzubec poléhavý, metlice trsnatá, pcháč bahenní, třtina křovištní, skřípina lesní, vrba ušatá, řeřišnice luční, mochna nátržník, kozlík dvoudomý, starček potoční, pampeliška Nordstedtova, pomněnky ... Na naší exkurzi jsme nezapomněli navštívit ani významnou geologickou lokalitu (Přírodní památka Heřmanov) s výskytem tzv. heřmanovských koulí, kde se líbilo obzvláště dětem. Při přesunu na lokalitu u Kadolce nás během jinak krásného slunečného dne překvapil i déšť, který ovšem účastníky neodradil a naopak schováni ve smrkových monokulturách jsme měli možnost diskutovat o neutěšeném způsobu hospodaření a stavu našich lesů. Jak jsme se mohli přesvědčit, tento den jsme nepotkali více nepřátelské prostředí pro výskyt rostlin než právě stejnověké monokultury smrku. Odměnou za výdrž nám bylo opět sluníčko a podmáčená lokalita posetá mimo jiné krásnými kuklíky potočními.

Všechny tři akce se uskutečnily v rámci projektu Proměny krajiny Bítešska (podpořeném Fondem Vysočiny Kraje Vysočina) realizovaného Základní školou Velká Bíteš ve spolupráci s Městským muzeem Velká Bíteš a Muzejním spolkem Velkobítešska.

Renata a Pavel Holánkovi